Kovaní pravičáci fantazírují o tom, že role státu má být drasticky minimalizována. Stát považují za téměř negativní instituci. To ale připomíná názor jistého francouzského filozofa, od něhož je již jen krůček ke Karlu Marxovi.
Co je stát (politický útvar, organizované společenství lidí, kteří žijí trvale na ohraničeném území), ví každý z nás a nepotřebuje k tomu ani Občanskou nauku. Jen pro informaci bych proto uvedl, že první historické zmínky o vzniku státu pocházejí z šestého tisíciletí před naším letopočtem. V antice staří Řekové nazývali stát slovem polis a byl tím míněn městský stát. Tj. vlastní město a blízké zemědělské okolí. Nejznámějšími městskými státy byly Athény a Sparta. Staří Římané žili v obcích, kterým říkali civitas a až mnohem později došlo k rozmachu velké říše – římského impéria.
Vlastní termín stát byl poprvé citován až v 15. století a to v Itálii. V politické teorii pojem stát začal používat Machiavelli, tedy od 16. století. Politologové zastávají čtyři hlavní teorie o vzniku státu:
náboženskou, patriarchální, mocenskou a smluvní.
Současnému pojetí a chápání lidí se nejvíc blíží ta teorie smluvní, kdy se lidé dohodli na „smlouvě“ a řídí se dohodnutými pravidly. Stát by tedy v rámci této smlouvy měl chránit občany před křivdami uvnitř země a pečovat o spravedlnost. Měl by dbát na ochranu života jednotlivce, chránit jeho svobodu a majetek, udržovat pořádek, demokracii. Moderní stát se musí dále starat o základní sociální zabezpečení svých občanů včetně jejich základní zdravotní péče a minimálního vzdělání zdarma.
Existují ještě další funkce, které společnost z nejrůznějších důvodů není sama schopna dokonale obstarat. Je to zabezpečení existenčního minima pro sociálně slabší, svobodné matky, nezaměstnané, důchodce, zdravotně postižené, atd. Správný stát by měl také přiměřeně investovat do vesměs neziskových organizací jako je školství, zdravotnictví a kultura.
Výše uvedené smluvní pojetí státu definovala řada filozofů jako Thomas Hobbes, John Lock a Jean-Jacques Rousseau. Na toho posledního ještě přijde řeč. Thomas Hobbes (1588 – 1679) byl jedním z představitelů tzv. anglické empirické filozofie. Osobně zažil hrůzné události občanské války. Možná z tohoto poznatku plynulo jeho tvrzení, že v přirozeném stavu je člověk člověku vlkem. Na humanistického filozofa dost radikální názor.
Vše od státu by mělo být prospěšné pro občana. To je ale teorie. Všichni bohužel víme, že tomu tak není. V sociální oblasti se stát chová někdy naprosto asociálně, jako by na každé úřednické židli seděl klon Drábka. Potom nás TV NOVA a PRIMA dojímají různými reportážemi, které řeší sociální či zdravotnické nespravedlnosti, pořádají se různé humanitární sbírky, apod. To je fatální selhání státu… A naopak tam, kde by stát měl provádět co nejmenší zásahy - v tržním hospodářství - chová se jako by ještě dnes fungovalo řízené hospodářství. Nepřímo, pomocí nesmyslných zákonů a vyhlášek se snaží stále cosi regulovat a hází živnostníkům a podnikatelům klacky pod nohy.
Do 19. století se pouze církev zajímala o společnost a o slabší jedince. Až poté se to mírně začalo lepšit. Já nebojuji proti sociálním nepravostem od rána do večera, nejsem statečný pravdoláskař jako Kocáb, který brnění nesundává ani v noci. Nicméně když se někdo dostane nezaviněně do potíží, dokáží mě celkem vytočit tvrzení „pravičáků“: Ať si pomůže sám. Ať si založí si firmu. Když to nedovede, nemá nárok na existenci. Anebo další podobné kecy.
Stát je podle nich (téměř) k ničemu. Správný pravicový úderník si dokáže přece vždy pomoci sám. Je to jejich heslo. Jak si asi měli sami pomoct např. dva policisté z Olomouce, které Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) vedená Íčkovým žabákem, plk. Bílkem, zdiskreditovala, připravila o zaměstnání, o několik let života a v důsledku všeho stresu si syn jednoho z nich (student práv) vzal život. To si jako měli pomoct vlastníma rukama, založit si soukromou GIBS a tak se očistit?
demolice.jpgJak omezovat vliv státu nám ukázala banda TOP 009 a jejich apoštolové Drábek a trestně stíhaný Šiška, kterému nejspíš chyběla Kalouskova obratnost, respektive kluzkost. Účet vystavený těmito „pravičáky“ státu obnáší po auditu, který zadala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová 1 miliardu korun a rozvrácený systém sociálních dávek, rozvrácené úřady práce. Takže náprava všeho chaosu, který tito nepřátelé státu a českého lidu po sobě zanechali, bude ještě dražší. MF DNES dokonce napsala, že Drábek prodělal miliardy dvě! Vliv státu byl v tomto případě omezen skvěle. Povedlo se.
Stejně dobře si vedli i lidé z MUS do doby, než je přes prsty klepla švýcarská prokuratura. Proč ne ta česká? Co dodat k titulkům z médií: „Stát prodal firmu OKD za čtyři miliardy, ačkoliv měla hodnotu až deset miliard.“ Sobotka za nic nemůže, hodí se to na mrtvé, protože ti, co žijí, trpí stejnou ztrátou paměti jako nacisté v Norimberku. Tentokrát účet zní na šest miliard korun. Vzpomeňte si na bývalého ředitele TV NOVA Železného. Jeho nenažranost a chamtivost stála Českou republiku v prohrané arbitráži 10 miliard korun. Mám připomínat kauzu Diag Human? I zde jdou ztráty státu do miliard.
Já se divím, že Česko tyto finanční nájezdy a baštonády ještě přežilo. Asi má tuhý kořínek. Potom si přečtete, jak s velkou slávou vláda přidá třeba miliardu na školství nebo policistům nebo na kulturu. Ve stínu všech těch miliardových tunelů jsou to drobné. A plebs se má z takových zpráv radovat, jak moudrou a štědrou vládu mu volby nadělily? Toto není otázka pravice, levice. Máslo na hlavě snad měly všechny vlády od roku 1989. Nebo víte o některé, která by neměla finanční skandál a prošustrované miliardy?
Na závěr článku jsem si nechal francouzského filozofa Jean-Jacques Rousseau (1712 – 1778).
Ten prohlásil stát za instituci negativní. V tom si silně notuje s tzv. pravičáky. Podle něj civilizace a stát vznikly tehdy, když někteří lidé začali shromažďovat více majetku, než jim příslušelo, a to na úkor druhých. Počátky všeho civilizačního zla tedy Rousseau vidí v soukromém vlastnictví. Považuje to za organizovanou a nepřirozenou nerovnost.
Zde se jeho pohled zase s pravičáky rozchází. Nicméně Rousseau inspiroval touto svou filozofií jistého myslitele, který se jmenoval Karel Marx… Takže pravicoví soudruzi, ve svém popírání role státu, aniž byste to věděli, vycházíte z odkazu tohoto francouzského filozofa a tím de facto i Karla Marxe. To jsou to konce pro topkaře a ódéesáky… Berte to s mírnou nadsázkou.
Možná je vše dáno tím, že naši „pravičáci“ nepřemýšlejí (jinak by nebyli v opozici), věci považují za skutečné tak, jak se jeví na první pohled a nechápou pravou realitu. No, ani se nedivím. Na stranických sekretariátech toho moc, mimo keců o neviditelné ruce trhu, asi nepochytí. Možná to jsou ti poslední lidé, kteří např. věří zprávám ČT o situaci na Ukrajině. Věří tomu, co vidí, tedy jen svým smyslům, rozum do toho nezapojují. A protože mi osud pravice leží na srdci, na úplný závěr jsem použil několik citátů Jean-Jacques Rousseau. Člověk by řekl, že se vyjadřuje k současné politice a on je přitom 236 let po smrti:
J. J. Rousseau: Bereme-li výraz demokracie v přísném slova smyslu, pak nikdy pravá demokracie neexistovala a nikdy nebude existovat, protože je proti přirozenému řádu, aby velký počet vládl a malý počet byl ovládán.
J. J. Rousseau: Jakmile veřejná služba přestane býti hlavní záležitostí občanu a když slouží svou peněženkou, než svou osobou, je stát již blízko své zkáze. Můžete si dosadit jména jako Rath, Janoušek, Rittig, Ivan Íčko Langer, Bém, Nagyová a další a další…
J. J. Rousseau: První, kdo si ohradil svůj pozemek, opovážil se říct: „tohle je moje“ a nalezl lidi dostatečně prosté, aby mu to uvěřili, byl prvním zakladatelem občanské společnosti. Tak proto ti nejbohatší pravdoláskaři tolik milují občanskou společnost. Rousseau je prokoukl již v osmnáctém století.
J. J. Rousseau: Zkaženost lidu a úředníků zachvátí nakonec i vládu, i kdyby byla sebemoudřejší. Jak je možné, že Rousseau znal české vlády? Ten citát snad není nutno dál komentovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat