Zdeněk Pohlreich je zděšen: Kníže Schwarzenberg polyká ropuchy
Schwarzenbergova noční můra
|
„To nejhorší je, že čas od času musíš spolknout
ropuchu,“ prohlásil Schwarzenberg pro MF DNES. Tento neuvážený výrok
vyvolal bouři protestů mezi gurmány i gourmety, ochránci zvířat a
politiky. Ropucha obecná (Bufo bufo) je zákonem chráněný obojživelník.
Jeho úhlavním nepřítelem je člověk, v našem případě dokonce předseda
politické strany. O to víc je toto porušení zákona šokující.
„Kníže bývá občas
prostořeké,“ rozohnil se televizní kuchař Pohlreich „ale co je moc, to
je moc. Tento výrok vrací českou kuchyni tisíce let zpátky, až do
pravěku. K čemu jsou potom mé osvětové pořady na TV PRIMA?“
Proto rád přijal novou roli. Byl o ni požádán přímo panem prezidentem Zemanem. Tomu se hrubě nelíbilo, jaké výroky jsou v Poslanecké sněmovně (neústavní instituci) nahlas pronášeny. I když se do mrtvol nekope, zde pan prezident své zásady porušil. Pořádek musí být. V dalším dílu pořadu „Ano, pane Babiši!“ uvidíme, zda se Pohlreichovi podařilo dostat český Parlament na standardní evropskou úroveň.
Asi bude v Parlamentu poctivá domácí zabíjačka. Z předtočených dílů je zřejmé, že Pohlreichův pořad nevybočí ze svého osvědčeného rámce. A tak se můžete těšit na jeho oblíbené hlášky jako: „Dobrý den, das ist eine Kontrolle! To je bordel! To je humus! Ty voe, neřikej mi, že to řešíte, tady se řeší takovejch věcí léta letoucí v týhle zemi. Tohle je na sjezd trabantistů, tak maximálně. Tady kdyby kandidoval do Parlamentu smaženej řízek, tak má devadesát procent…“ A další svérázné komentáře. Opravdu to bude stát zato.
Pan Pohlreich se bude muset co ohánět. Ta ropuší úchylka totiž zaujala i Nejchytřejšího Čecha, pana Romana Šmuclera. V rámci restaurace pořadu TABU má jako prvního hosta do budky zamluveného Karla Schwarzenberga, jen co se tento probere ze svého kómatu. Konkurence zábavných programů bude tedy pořádně ostrá. Jako vždy na tom vydělá televizní divák…
Ochránci zvířat se bohužel zatím nemohli podrobněji vyjádřit, protože všichni někde zachraňují velryby. Proto je tedy k dispozici jen jejich prvotní ostrá nóta vyzývající politiky TOP 009, aby napětí mezi ropuchami neeskalovali a aby dodržovali mezinárodní konvence hájící tyto užitečné tvory.
Lépe na tom nebyl ani potravinový inspektor TV NOVA, pan Láďa Hruška. Na e-mailový dotaz, co říká TV NOVA na tento politicko-kulinářský horor, Láďa dosud neodpověděl. Od té doby ani nezvedá telefon. Můžeme jen doufat, že se nepokoušel knížete napodobit. „Netrénovaný žaludek si s ropuchou poradit nedokáže,“ potvrdil naše obavy přední český dietolog Rajko Doleček „a následky takového hazardování mohou být i fatální.“
Všechny politické strany po knížecím přiznání okamžitě uspořádaly brífinky. Jejich obsah byl stejný: Oni tedy ne. U nich se žáby nepolykají. Natož ropuchy. Někteří zašli ještě dál tvrzením, že nemají ani kostlivce ve skříni. Všichni zástupci, napříč politickým spektrem, jako jeden muž vyjádřili nad takovým jednáním hluboké opovržení a tento hanebný skutek odsoudili pro jeho nedemokratičnost. Poslanci ČSSD a KSČM okamžitě v televizním studiu sestavili Parlamentní vyšetřovací komisi, která bude zkoumat, zda se TOP 009 nedopouštěla genocidy na ropuchách.
Pro Tomio Okamuru byl Schwarzenbergův výrok darem z nebe. Třemi větami všechny podrobně seznámil s volebním programem hnutí Úsvit. Všichni ty věty známe, nemá význam je citovat. Asi je neustále opakuje z toho důvodu, že jeho voliči je okamžitě zapomínají. Podle toho, jak dopadne vyšetřování parlamentní komise, bude všelidovým totalitním referendem bez výjimky rozhodnuto, kdo skončí v Indii. Možná všechny ropuchy, možná všichni topkaři v čele s panem Schwarzenbergem. Padni komu padni. Tomio je krutý, ale spravedlivý. Šťastná Evropa má dvě jistoty. Evropskou unii a Okamuru. Jak to skončí, nikdo zatím neví.
Bohužel, i pro politiky platí presumpce neviny. Já bych vsadil na ropuchy. Ale to je pouze názor autora…
Jen jedna jediná strana projevila zdravý rozum. Ano, byl to otloukánek voličů z posledních voleb – ODS. Je vidět, že na olomouckém sletu došlo k zásadní reorganizaci a restartu. Hned dvě nové restartované tváře tento skandál okomentovaly. Exministr spravedlnosti Blažek oprášil svůj výrok z doby jmenování vrchní státní zástupkyně Bradáčové do funkce slovy: „Jedná se o pšouk ve sklenici vody.“ Naopak exministr vnitra Langer kauzu ropucha viděl přísněji: „Vytíráš si prdel s těma ostatníma. Jinými slovy říkáš, že tihleti, tihleti si vytřou prdel s tam těma. Tak já ti to povím, jaká hra kolem toho byla. Jaká špinavá hra kolem toho byla, kolik lidí půjde bručet.“ Ještě, že alespoň někde zvítězil zdravý selský rozum a pravda s láskou.
Kolik bylo těch ropuch, to ví jen Bůh a pan Schwarzenberg. Nicméně nekalé živly – opak pravdoláskařů, tj. lžiláskaři – mluví nejméně o dvou pořádných ropuchách:
Ředitel
odboru informačních technologií na Ministerstvu zahraničních věcí,
Jakub Klouzal, odhalil korupci, kterou chtěl řešit nejdříve se svými
nadřízenými. Ti o tom ani nechtěli slyšet. Proto o pomoc požádal přímo
ministra Schwarzenberga. V létě roku 2010 se s ním sešel v jeho bytě. O
všem ho informoval, ukázal mu písemnosti. Požádal Schwarzenberga, aby
neprozradil jeho jméno. To mu Schwarzenberg slíbil, ale nesplnil. Jakési
šetření bylo iniciováno, ale policie nekonala. Prostě si pro doklady,
které Klouzal Schwarzenbergovi ukázal, ani nedošli. Schwarzenberg se na
Klouzala vykašlal a korupční věci nechal běžet samospádem. Korupce se
neřešila (pro TOP 009 to bylo sprosté slovo), naopak Koukalovi bylo
vyhrožováno fyzickou likvidací a byl na něj vyvíjen psychický nátlak.
Nakonec ten, kdo musel v září 2011 odejít po sérii šikanování a
mobbingu, byl sám Koukal. Dostal výpověď.
Mezitím, co mu bylo na ministerstvu vyhrožováno likvidací, se Klouzal znovu obrátil na Schwarzenberga. Marně. Ten jen nečinně přihlížel jeho vyhazovu. Sám Klouzal to komentoval takto: „Slušnost pana Schwarzenberga je dle mých zkušeností jen slupka navenek a v chování se neprojevuje.“ Schwarzenberg k celé situaci říkal: „Upřímně, moc šťastný z toho nejsem.“ A šup, už ji tam měl, tu ropuchu…
Ani
za druhou ropuchu se nemusí kníže stydět. Také pěkný kousek. Týká se
špinavostí ohledně trafik pro takzvané rebely z ODS. Předseda TOP 009
Schwarzenberg přiznal, že za prosazení vyšších daní musela vláda
zaplatit třem rebelujícím poslancům ODS příslibem trafik (lukrativních
postů) ve státních firmách. Na umístění rebelů se podílel první
místopředseda TOP 009 Kalousek. Ten z pozice ministra financí vykonával
akcionářská práva státu v trafikantských firmách. Neřeším, jak to
dopadlo, kdo se místa vzdal, či nevzdal, atd. Mluvím o tom, jak to bylo
vymyšleno, naplánováno a realizováno… Další pěkná ropucha.
Podle Schwarzenberga by škody, které by způsobilo neschválení daňového balíčku, byly pro stát mnohem větší. „V tomto případě to byla poměrně levná cena. Přiznávám se k tomu, že jsem s tím souhlasil,“ dodal. Mlask, a i druhá ropucha byla polknuta… Ale byla to vůbec ropucha? Nebyla. Ušetřil státu moc peněz. Je to správný hospodář. Umí levně nakupovat a draho prodávat. Prezident Zeman by mu proto měl udělit nějakou cenu za zásluhy o Českou republiku.
Závěr plyne takový: Ropuchy lze konzumovat v libovolném množství, zcela legálně a bez výčitek. Stačí kachní žaludek. Není to vůbec společensky nepřijatelné. Musíte ovšem vždy po jejich polknutí pronést nějaké Schwarzenbergovo zaklínadlo: „Považoval jsem to v té situaci za nutné.“ Když to nebude stačit, můžete přitvrdit: „Upřímně, moc šťastný z toho nejsem.“ Tím vše vysvětlíte a umyjete si ruce jako Pilát Pontský. Tak jednoduše se očistíte. Jak prosté, milý Watsone.
Proto rád přijal novou roli. Byl o ni požádán přímo panem prezidentem Zemanem. Tomu se hrubě nelíbilo, jaké výroky jsou v Poslanecké sněmovně (neústavní instituci) nahlas pronášeny. I když se do mrtvol nekope, zde pan prezident své zásady porušil. Pořádek musí být. V dalším dílu pořadu „Ano, pane Babiši!“ uvidíme, zda se Pohlreichovi podařilo dostat český Parlament na standardní evropskou úroveň.
Asi bude v Parlamentu poctivá domácí zabíjačka. Z předtočených dílů je zřejmé, že Pohlreichův pořad nevybočí ze svého osvědčeného rámce. A tak se můžete těšit na jeho oblíbené hlášky jako: „Dobrý den, das ist eine Kontrolle! To je bordel! To je humus! Ty voe, neřikej mi, že to řešíte, tady se řeší takovejch věcí léta letoucí v týhle zemi. Tohle je na sjezd trabantistů, tak maximálně. Tady kdyby kandidoval do Parlamentu smaženej řízek, tak má devadesát procent…“ A další svérázné komentáře. Opravdu to bude stát zato.
Pan Pohlreich se bude muset co ohánět. Ta ropuší úchylka totiž zaujala i Nejchytřejšího Čecha, pana Romana Šmuclera. V rámci restaurace pořadu TABU má jako prvního hosta do budky zamluveného Karla Schwarzenberga, jen co se tento probere ze svého kómatu. Konkurence zábavných programů bude tedy pořádně ostrá. Jako vždy na tom vydělá televizní divák…
Ochránci zvířat se bohužel zatím nemohli podrobněji vyjádřit, protože všichni někde zachraňují velryby. Proto je tedy k dispozici jen jejich prvotní ostrá nóta vyzývající politiky TOP 009, aby napětí mezi ropuchami neeskalovali a aby dodržovali mezinárodní konvence hájící tyto užitečné tvory.
Lépe na tom nebyl ani potravinový inspektor TV NOVA, pan Láďa Hruška. Na e-mailový dotaz, co říká TV NOVA na tento politicko-kulinářský horor, Láďa dosud neodpověděl. Od té doby ani nezvedá telefon. Můžeme jen doufat, že se nepokoušel knížete napodobit. „Netrénovaný žaludek si s ropuchou poradit nedokáže,“ potvrdil naše obavy přední český dietolog Rajko Doleček „a následky takového hazardování mohou být i fatální.“
Všechny politické strany po knížecím přiznání okamžitě uspořádaly brífinky. Jejich obsah byl stejný: Oni tedy ne. U nich se žáby nepolykají. Natož ropuchy. Někteří zašli ještě dál tvrzením, že nemají ani kostlivce ve skříni. Všichni zástupci, napříč politickým spektrem, jako jeden muž vyjádřili nad takovým jednáním hluboké opovržení a tento hanebný skutek odsoudili pro jeho nedemokratičnost. Poslanci ČSSD a KSČM okamžitě v televizním studiu sestavili Parlamentní vyšetřovací komisi, která bude zkoumat, zda se TOP 009 nedopouštěla genocidy na ropuchách.
Pro Tomio Okamuru byl Schwarzenbergův výrok darem z nebe. Třemi větami všechny podrobně seznámil s volebním programem hnutí Úsvit. Všichni ty věty známe, nemá význam je citovat. Asi je neustále opakuje z toho důvodu, že jeho voliči je okamžitě zapomínají. Podle toho, jak dopadne vyšetřování parlamentní komise, bude všelidovým totalitním referendem bez výjimky rozhodnuto, kdo skončí v Indii. Možná všechny ropuchy, možná všichni topkaři v čele s panem Schwarzenbergem. Padni komu padni. Tomio je krutý, ale spravedlivý. Šťastná Evropa má dvě jistoty. Evropskou unii a Okamuru. Jak to skončí, nikdo zatím neví.
Bohužel, i pro politiky platí presumpce neviny. Já bych vsadil na ropuchy. Ale to je pouze názor autora…
Jen jedna jediná strana projevila zdravý rozum. Ano, byl to otloukánek voličů z posledních voleb – ODS. Je vidět, že na olomouckém sletu došlo k zásadní reorganizaci a restartu. Hned dvě nové restartované tváře tento skandál okomentovaly. Exministr spravedlnosti Blažek oprášil svůj výrok z doby jmenování vrchní státní zástupkyně Bradáčové do funkce slovy: „Jedná se o pšouk ve sklenici vody.“ Naopak exministr vnitra Langer kauzu ropucha viděl přísněji: „Vytíráš si prdel s těma ostatníma. Jinými slovy říkáš, že tihleti, tihleti si vytřou prdel s tam těma. Tak já ti to povím, jaká hra kolem toho byla. Jaká špinavá hra kolem toho byla, kolik lidí půjde bručet.“ Ještě, že alespoň někde zvítězil zdravý selský rozum a pravda s láskou.
Kolik bylo těch ropuch, to ví jen Bůh a pan Schwarzenberg. Nicméně nekalé živly – opak pravdoláskařů, tj. lžiláskaři – mluví nejméně o dvou pořádných ropuchách:
Ředitel
odboru informačních technologií na Ministerstvu zahraničních věcí,
Jakub Klouzal, odhalil korupci, kterou chtěl řešit nejdříve se svými
nadřízenými. Ti o tom ani nechtěli slyšet. Proto o pomoc požádal přímo
ministra Schwarzenberga. V létě roku 2010 se s ním sešel v jeho bytě. O
všem ho informoval, ukázal mu písemnosti. Požádal Schwarzenberga, aby
neprozradil jeho jméno. To mu Schwarzenberg slíbil, ale nesplnil. Jakési
šetření bylo iniciováno, ale policie nekonala. Prostě si pro doklady,
které Klouzal Schwarzenbergovi ukázal, ani nedošli. Schwarzenberg se na
Klouzala vykašlal a korupční věci nechal běžet samospádem. Korupce se
neřešila (pro TOP 009 to bylo sprosté slovo), naopak Koukalovi bylo
vyhrožováno fyzickou likvidací a byl na něj vyvíjen psychický nátlak.
Nakonec ten, kdo musel v září 2011 odejít po sérii šikanování a
mobbingu, byl sám Koukal. Dostal výpověď.Mezitím, co mu bylo na ministerstvu vyhrožováno likvidací, se Klouzal znovu obrátil na Schwarzenberga. Marně. Ten jen nečinně přihlížel jeho vyhazovu. Sám Klouzal to komentoval takto: „Slušnost pana Schwarzenberga je dle mých zkušeností jen slupka navenek a v chování se neprojevuje.“ Schwarzenberg k celé situaci říkal: „Upřímně, moc šťastný z toho nejsem.“ A šup, už ji tam měl, tu ropuchu…
Ani
za druhou ropuchu se nemusí kníže stydět. Také pěkný kousek. Týká se
špinavostí ohledně trafik pro takzvané rebely z ODS. Předseda TOP 009
Schwarzenberg přiznal, že za prosazení vyšších daní musela vláda
zaplatit třem rebelujícím poslancům ODS příslibem trafik (lukrativních
postů) ve státních firmách. Na umístění rebelů se podílel první
místopředseda TOP 009 Kalousek. Ten z pozice ministra financí vykonával
akcionářská práva státu v trafikantských firmách. Neřeším, jak to
dopadlo, kdo se místa vzdal, či nevzdal, atd. Mluvím o tom, jak to bylo
vymyšleno, naplánováno a realizováno… Další pěkná ropucha.Podle Schwarzenberga by škody, které by způsobilo neschválení daňového balíčku, byly pro stát mnohem větší. „V tomto případě to byla poměrně levná cena. Přiznávám se k tomu, že jsem s tím souhlasil,“ dodal. Mlask, a i druhá ropucha byla polknuta… Ale byla to vůbec ropucha? Nebyla. Ušetřil státu moc peněz. Je to správný hospodář. Umí levně nakupovat a draho prodávat. Prezident Zeman by mu proto měl udělit nějakou cenu za zásluhy o Českou republiku.
Závěr plyne takový: Ropuchy lze konzumovat v libovolném množství, zcela legálně a bez výčitek. Stačí kachní žaludek. Není to vůbec společensky nepřijatelné. Musíte ovšem vždy po jejich polknutí pronést nějaké Schwarzenbergovo zaklínadlo: „Považoval jsem to v té situaci za nutné.“ Když to nebude stačit, můžete přitvrdit: „Upřímně, moc šťastný z toho nejsem.“ Tím vše vysvětlíte a umyjete si ruce jako Pilát Pontský. Tak jednoduše se očistíte. Jak prosté, milý Watsone.
Žádné komentáře:
Okomentovat