Kurvítko je stejný fenomén jako Murphyho zákony. V praxi prokazatelně funguje. Začnu tím kutilstvím, poté to budu demonstrovat na politické reprezentaci.
Když něco doma opravujete, český národ je národem kutilů, občas se přihodí, že po úspěšné opravě a konečné montáži vám něco na stole zůstane. A to je právě to kurvítko. Většinou to bývá šroub, matice, podložka nebo jiný malý díl. Přístroj výborně funguje i bez kurvítka. Oprava se zdařila, jste přece machr. Vše běží, jak má. I tak ale máte zlost. Chcete být dokonalý. To znamená, že se snažíte kurvítko vrátit tam, kde bylo původně. Takže znovu demontáž přístroje. Čím více šroubů musíte odšroubovat, tím je kurvítko rafinovanější. Konečně díl umístíte tam, kde má být. S vítězoslavným pocitem přístroj znovu složíte. Zapnete. Spustíte. A nic. Zařízení opět nefunguje. Může za to právě ono kurvítko. Proto se mu tak říká. Když tam nebylo, vše pracovalo skvěle.
Jiná kurvítka fungují tak, že pro chod zařízení jsou úplně zbytečná. Připadá vám, že tam ani být nemusí. Každý kutil je přece chytřejší, než konstruktér. Odstraníte je a nikdo si toho nevšimne. Přístroj šlape, jak má. Vrátíte tedy kurvítko znovu na své místo. A opět vše správně pracuje. Ale jen do té doby, než se úplně zbytečné kurvítko pokazí. V ten moment často dochází i ke zřetězení závady. Nebýt tam ono kurvítko, efekt poruchy by nebyl tak fatální, případně by nebyl žádný.
Obecně řečeno, kurvítko je něco, co je zdrojem problémů a potíží. Něco nežádaného, nepotřebného, ba přímo zbytečného. Něco, co dělá naschvály. Na české politické scéně kurvítka pracují „napříč politickým spektrem“. Aby mi nebylo vytýkáno, že nadržuji nějaké konkrétní politické straně. Lidi s máslem na hlavě mají všechny partaje. To je demokratické. A teď vlastní klasifikace:
Kurvítko obecné politické vyrábí vesměs přílepky k zákonům.  K zákonu o důchodech třeba přilepí něco z oblasti ponorek. Kurvítko obecné je požehnáním pro „politické podnikatele“. Je nenápadné, nebýt přílepku, nikdo by o něm nevěděl.  Kurvítko obecné je klidné povahy, neagresivní. Jen občas trpí melancholií. Nijak na sebe neupozorňuje.
 Kurvítko hloupé čeká na cizí pokyn jak hlasovat, protože absolutně problematice nerozumí. Pro tuto skupinu byl spásou svého času Ivan Langer, který kurvítka hloupá ve sněmovně dirigoval ručně a stručně. Ukazoval jim světlo na konci tunelu. Tento druh je nenáročný, lze snadno ochočit.
Kurvítko mazané na to jde jinak, od lesa. Také nemá svůj názor, ani rozum, takže se řídí politickým pudem. Hlasuje zásadně proti opozici. Je jedno, s čím opozice přišla. Je to opozice, proto to musí být špatné z principu. Tato kurvítka mazaná jsou nebezpečnější, než ta hloupá. Ta hloupá, pod taktovkou osvíceného diktátora (Langer to nebyl) můžou někdy prospět i užitečné věci. Kurvítka mazaná neprospějí nikdy ničemu.
Kurvítko nevyzpytatelné. Je nepopsatelné. Vesměs se rekrutuje z takzvaných nezařazených poslanců. Nikdo si není jistý, co taková neřízená střela, kurvítko nevyzpytatelné, zase vyvede. Jednou na něm stojí a padá vláda. Podruhé důležitý zákon. Potřetí kurvítko nevyzpytatelné někam tajuplně zmizí. Nikdo neví kam. Nikdo „neví“ proč. Kurvítko nevyzpytatelné nebere telefony, nelze je dotáhnout na důležité hlasování ani pomocí spěšných poslů.
Kurvítko rebelské. Z jeho odvahy jde hrůza. Je statečné, nekompromisní. Prostý občan mu tu odvahu závidí, jelikož jemu samému schází. Kurvítko rebelské je ochotno na oltář vlasti položit nejen svou politickou kariéru, ale i třeba život. Principy jsou mu vším. Žel, tato rebelie je pokaždé podlým způsobem potlačena. Zatím se nenašlo ani jedno kurvítko rebelské, které by odolala trafikám. Trafiky, to je přímo zbraň hromadného ničení pro tento druh. Kurvítko rebelské má své cykly podle toho, zda jde zrovna někoho vydírat. Nerebeluje a neprotestuje tedy permanentně.
Kurvítko celostranické. Ano, je to tak. Kurvítkem může být i celá politická strana. Když je příznivé klima, kurvítka celostranická se množí geometrickou řadou, až nakonec v hnutí nezůstane nikdo normální. K tomu lze jen dodat: „Ruce vzhůru!“
Jak kurvítka poznat? Snadno. Podle výše uvedených symptomů. Jen pro příznivce TOP 09 a ODS to bude trochu oříšek. Jako vždy nepochopí ani jednu narážku. Jak se kurvítkům bránit? Těžko. Kurvítka byla, jsou a budou. Nepoznáte je bohužel ani při volbách. Společnou vlastností všech politických kurvítek je to, že mají dokonalé mimikry. Odhalit je předem nejde. Až po volbách, v poslanecké sněmovně, se zakuklí a vylíhnou se z nich noční můry české politiky. Potom je už ale pozdě. Ani chemický postřik by nezabral. Snad ruční sběr…
Nejzáludnější jsou ovšem politická kurvítka druhé generace. Lze je jen velmi obtížně identifikovat. Jelikož mi čtenáři vyčítají dlouhé články, budu se těmto sofistikovanějším politickým kurvítkům druhé generace věnovat v nějakém dalším pokračování.
Abych nekončil pesimisticky. Na závěr jeden volební vtip. Silně aktuální. Potkají se dva voliči a jeden se ptá druhého: „Koho budeš volit? No přece komunisty. To já také, ale v které straně?“. Lze to vztáhnout i na bývalé Svazáky (potěr komunistické strany): exsvazák Nečas (ODS), exsvazák Lajtoch (ČSSD), exsvazačka Bobošíková (Ruce vzhůru!). Je to příklad, nehleďte na to, že někdo z nich nekandiduje. Bude tam jiný svazák či jiný soudruh. A pak, že není z čeho vybírat. „Volič, ten „tvrdej chleba má.“
Na závěr trochu profesorského mentorování. Pokaždé jsem se na konci článku snažil nějak pomoci ODS. Abych byl nestranný, poradím, jako vždy zdarma, tentokrát TOP 09: Nezapomeňte zase na obálku! Jinak váš hlas propadne! Čest vaší straně a vaší práci! A světu mír!