Blahopřání ODS k opravdu, ale opravdu poslednímu sletu
Pohlednice: Cesta z Corleone až do Olomouce
|
ODS nelze než upřímně popřát k její perestrojce. Vše se
v Olomouci obešlo bez incidentů, pan Ištvan měl zřejmě jinou práci.
Gratuluji, že jste konečně zakořenili. Ten návrat ke kořenům ale trval.
Já se chvěl, abyste je našli. Podařilo se. A tak, v uvolněné tvůrčí
atmosféře sletu, došlo k zásadní změně politiky strany.
Situace se zklidnila a je čas na poctivou práci. Můžeme se tedy věnovat vysvětlení mého předvolebního článku „ODS - stará prostitutka v novém klobouku.“
Ten nebyl spoustou poctivých ódéesáků správně pochopen. A to mě dost
mrzí. Je tak na místě, aby autor, řečeno mluvou úředních protokolů,
s kterými mají ódéesáci bohaté zkušenosti, podal vysvětlení.
Ten článek vůbec, ale vůbec nebyl nenávistný. To autora mrzí. Autor jej považuje za mírně kritický a lehce ironický. Autor má velké rezervy. Kdyby autor chtěl napsat článek nenávistný, pojal by ho úplně jinak. Byl by to článek, že i ten nejmodřejší ódéesák by zcepeněl již při četbě titulku. Pokud by přežil i toto, dorazil by ho perex. Tak bych definoval nenávistný článek. Zmiňovaný text byl čajíček.
Víte, proč takový text ani nemůžu napsat? Je to totiž věc ryze teoretická, v praxi obtížně realizovatelná. Aby text měl správnou razanci, musel by být tak řízný, že by při psaní ohrožoval i samého autora. Něco jako hlava Medúzy. Existují sice cesty, jak to obejít, ale jsou dost komplikované.
Článek bych musel psát v noci, po tmě, aby mě samého ty věty neničily. Pochopitelně bych musel mít vypnutý i monitor, abych neviděl tu hrůzu, kterou páchám na ODS. Je to horší, než pitva zaživa. A jako poslední ochranu bych měl na hlavě nasazenu přes oči mou oblíbenou čepici zmijovku. Tu mám fakt rád. Přivezl ji pan Kramný z Egypta. Jsou na ní zvláštní hieroglyfy a znaky. Některé na první pohled zdánlivě připomínají ptáka letícího směrem doleva.
Když jsem se redaktorky Šárky Vostré zeptal, co to znamená, nevěděla. Ale jelikož je investigativní novinářka, kontaktovala přední české egyptology a dostalo se jí následujícího ponaučení. Není to žádný modrý pták připomínající kavku. Je to staroegyptská ptačí bohyně pitomosti Mozis. V hierarchii jejich bohů zaujímala druhé místo, hned za bohem slunce Ra. Je to něco podobného jako u křesťanů. Ti mají Boha, jeho opakem je Ďábel. I ateisté mají své démony, jedním z nich je třeba Miroslav Kalousek.
Vostrá ráda poučuje, jako jeden opomíjený profesor z Prahy, a tak mi vnutila historku, jak název této bohyně vznikl. Prví zmínky o Mozis se našly na rákosových papyrech vykopaných blízko Mrtvého moře. Nikdo je nedokázal vyluštit. Stáří bylo odhadnuto na minimálně 3000 let před naším letopočtem. Na papyrech byl často se opakující symbol ptáčka, ale nikdo si s tím nevěděl rady. Bylo to složitější, než s písmem Chetitů. Ale i zde pomohla česká hlava.
Záhadu
rozluštil známý český egyptolog, Mgr. Benda. Za jeho úspěchem stojí
neskutečná dřina a poctivá studia v Plzni, kde se mu dostalo širokého
humanitního vzdělání. Jako jediný vědec si povšiml jisté podobnosti
obrazu Mozis s logem ODS. Bohyně Mozis má jen ostřejší zobák a je taková pohublejší. Ale to egyptologa Bendu nezmátlo. „Je to pták,“ prohlásil o Mozis.
A tím to rozsekl. Symbolu bylo přiřazeno slovo a pak to šlo rychle. Na
základě jednoho rozšifrovaného znaku plzeňská buňka ODS vypracovala
slovník staroegyptštiny. Byl vydán institutem CEVRO. Aby se
staroegyptštinu mohli naučit i důchodci se slabým zrakem, byl slovník
vytištěn obřím písmem, s největším prokladem co tiskárna dovolila.
Slovník pokřtil sám Mgr. Benda a naštěstí při tom nebyl nikdo zastřelen. Vostrá bývá neodbytná, a tak mě stačila ještě poučit, jak vzniklo vlastní jméno bohyně Mozis. Z dalších nalezených svitků přeložených pomocí „Bendova slovníku staroegyptštiny pro začátečníky“ totiž vyplynulo, že staří Egypťané celou svou kulturu okopírovali od Pračechů. Slovo Mozis vzniklo špatným překladem a zkrácením ze staročeského „Mozkový ischias“. Nic jiného v tom nehledejte, za vším byla jen lenost egyptských písařů, kteří si takto ulehčovali práci.
Slovo egyptologové ve mně budí asociaci se slovem politologové. Chtěl jsem se trochu informovat o politologii, a tak jsem se přihlásil do skupiny Politologů na Facebooku. Vydrželi to se mnou dva dny. Poté jsem byl rituálně vyobcován. Sám nevím proč. Už se o politologii nikdy nic nedovím. Smutné. To nebylo příliš demokratické. A přitom jsem nevinen. Udělal jsem jen jednu věc. Na jejich profil jsem zavěsil zmiňovaný článek o ODS. To byly komentáře... „Jauvajs, do hlavy nééé,“ volal jsem do toho vosího hnízda. Nic nepomohlo. Já myslel, že jde o nějaký informační šum. Tak jsem do diskuze přispěl zcela nevinným dotazem. Zeptal jsem se, jestli žijí v ponorce, když nevidí, co ODS napáchala.
Prostituci ODS skousli, ponorku už ne. Trest na sebe nenechal dlouho čekat. Představuji si to tak, že všech 200 moudrých politologů sedělo kolem ohníčku jako dvanáct měsíčků, zachmuřeně mlčelo a hledělo do plamene. Potom se začaly ozývat jednotlivé hlasy: „Co s ním? Koho jsi sem pustil? Je tu dva dny a už toto. Kdo ho sem pustil? Konej! A tak podobně…“. Nejvyšší politolog tak neměl na výběr, a udělil trest absolutní. Kdyby mě jen napomenuli, já bych se určitě polepšil. Ale tohle? Cítil jsem se bídně. Bylo mi, jako by mě vyhodili ze Svazarmu. Jsem vyvrhel. Ach jo, co jen ze mě vyroste, když tak vyvádím i mezi politology…
To na serveru ePortal, který článek také otiskl, bylo mnohem veseleji. Nevím, čím to je, ale tamní komunita je v nadávání mnohem kreativnější a vynalézavější, než na iDNES. Nebylo to špatné, ale i jim jakoby docházel dech. Bývávali lepší. Proč nás lidi nemají rádi náčelníku? Napíšu o komunistech a schytám to. Napíšu o komunistech v TOP 009 či ODS a schytám to také…
Chtělo by to víc nad nadávkami přemýšlet. Spojení „hluboká nenávist“ je takové strohé, ošuntělé a neosobní. Nezdá se vám ódéesáci, že napsat třeba „nenávist hluboká jak moře“ by bylo poetičtější a tu nenávist tam máte také, o nic jste nepřišli. Chce to trochu zapřemýšlet a půjde to. Vy ty vědomosti chlapi máte, tak se nestyďte. Těm hloubavějším uctívačům kultu bohyně Mozis nabízím k meditaci před odletem do teplých krajin vyjádření pana Ondřeje Neffa. Vysvětlení pro 99% ódéesáků: Ondřej Neff je první československý kosmonaut.
Pro zbylé 1% a hlavně pro pana Neffa, kterého rád čtu, se za to použití jména omlouvám. Pan Neff to pochopí a názor většiny ódéesáků mě nezajímá. Je to logický paradox. Oni názor vlastně ani nemají. Kdyby nějaký měli, tak by to nebyli ódéesáci. To dá zdravý rozum. Tak nevím. Je to urážka ODS? Ni. Je to ironie? Ni. Ježíš Maria, ona to bude zase ta nenávist. Jsem ztracen.
Takže pan Neff prohlásil, že portály na internetu jsou jako města a diskuze pod články jsou jako kanalizace a stoky. Proto on zásadně nečte žádné komentáře pod svými články. Moudrý to muž.
Nenávist mi kouká z očí. Jako šídlo píchá v kapse. Já už nemůžu! Já něco řeknu! Já musím! Ten, kdo z ódéesáků nepochopil, co pan Neff mínil, nechť se zeptá svých spolupachatelů z TOP 009. Ti jsou přece jen o něco chytřejší. Kult ptačí bohyně Mozis, se tam tolik neujal, mají přece svého Kalouska. Ale hlavně, ve volbách získali téměř dvakrát víc hlasů. Takže musí být dvakrát chytřejší, než ódéesáci. Nestyďte se proto a tažte se jich. Jistě vám rádi, teď již opozičně, pomohou.
V dalším
článku „Alles Gute ODS“ tomuto hejnu zcela nezištně poradím, jak se lze
destrukcí systému, jeho rozvratem a sabotováním dopracovat k nejvyšším
metám. Je to můj skutečný příběh z doby, kdy jsem sloužil socialistické
vlasti. A je natolik zajímavý a poučný, že si ho nemůžu nechat pro sebe.
Úplná Ezopova bajka.
Ten článek vůbec, ale vůbec nebyl nenávistný. To autora mrzí. Autor jej považuje za mírně kritický a lehce ironický. Autor má velké rezervy. Kdyby autor chtěl napsat článek nenávistný, pojal by ho úplně jinak. Byl by to článek, že i ten nejmodřejší ódéesák by zcepeněl již při četbě titulku. Pokud by přežil i toto, dorazil by ho perex. Tak bych definoval nenávistný článek. Zmiňovaný text byl čajíček.
Víte, proč takový text ani nemůžu napsat? Je to totiž věc ryze teoretická, v praxi obtížně realizovatelná. Aby text měl správnou razanci, musel by být tak řízný, že by při psaní ohrožoval i samého autora. Něco jako hlava Medúzy. Existují sice cesty, jak to obejít, ale jsou dost komplikované.
Článek bych musel psát v noci, po tmě, aby mě samého ty věty neničily. Pochopitelně bych musel mít vypnutý i monitor, abych neviděl tu hrůzu, kterou páchám na ODS. Je to horší, než pitva zaživa. A jako poslední ochranu bych měl na hlavě nasazenu přes oči mou oblíbenou čepici zmijovku. Tu mám fakt rád. Přivezl ji pan Kramný z Egypta. Jsou na ní zvláštní hieroglyfy a znaky. Některé na první pohled zdánlivě připomínají ptáka letícího směrem doleva.
Když jsem se redaktorky Šárky Vostré zeptal, co to znamená, nevěděla. Ale jelikož je investigativní novinářka, kontaktovala přední české egyptology a dostalo se jí následujícího ponaučení. Není to žádný modrý pták připomínající kavku. Je to staroegyptská ptačí bohyně pitomosti Mozis. V hierarchii jejich bohů zaujímala druhé místo, hned za bohem slunce Ra. Je to něco podobného jako u křesťanů. Ti mají Boha, jeho opakem je Ďábel. I ateisté mají své démony, jedním z nich je třeba Miroslav Kalousek.
Vostrá ráda poučuje, jako jeden opomíjený profesor z Prahy, a tak mi vnutila historku, jak název této bohyně vznikl. Prví zmínky o Mozis se našly na rákosových papyrech vykopaných blízko Mrtvého moře. Nikdo je nedokázal vyluštit. Stáří bylo odhadnuto na minimálně 3000 let před naším letopočtem. Na papyrech byl často se opakující symbol ptáčka, ale nikdo si s tím nevěděl rady. Bylo to složitější, než s písmem Chetitů. Ale i zde pomohla česká hlava.
Záhadu
rozluštil známý český egyptolog, Mgr. Benda. Za jeho úspěchem stojí
neskutečná dřina a poctivá studia v Plzni, kde se mu dostalo širokého
humanitního vzdělání. Jako jediný vědec si povšiml jisté podobnosti
obrazu Mozis s logem ODS. Bohyně Mozis má jen ostřejší zobák a je taková pohublejší. Ale to egyptologa Bendu nezmátlo. „Je to pták,“ prohlásil o Mozis.
A tím to rozsekl. Symbolu bylo přiřazeno slovo a pak to šlo rychle. Na
základě jednoho rozšifrovaného znaku plzeňská buňka ODS vypracovala
slovník staroegyptštiny. Byl vydán institutem CEVRO. Aby se
staroegyptštinu mohli naučit i důchodci se slabým zrakem, byl slovník
vytištěn obřím písmem, s největším prokladem co tiskárna dovolila.Slovník pokřtil sám Mgr. Benda a naštěstí při tom nebyl nikdo zastřelen. Vostrá bývá neodbytná, a tak mě stačila ještě poučit, jak vzniklo vlastní jméno bohyně Mozis. Z dalších nalezených svitků přeložených pomocí „Bendova slovníku staroegyptštiny pro začátečníky“ totiž vyplynulo, že staří Egypťané celou svou kulturu okopírovali od Pračechů. Slovo Mozis vzniklo špatným překladem a zkrácením ze staročeského „Mozkový ischias“. Nic jiného v tom nehledejte, za vším byla jen lenost egyptských písařů, kteří si takto ulehčovali práci.
Slovo egyptologové ve mně budí asociaci se slovem politologové. Chtěl jsem se trochu informovat o politologii, a tak jsem se přihlásil do skupiny Politologů na Facebooku. Vydrželi to se mnou dva dny. Poté jsem byl rituálně vyobcován. Sám nevím proč. Už se o politologii nikdy nic nedovím. Smutné. To nebylo příliš demokratické. A přitom jsem nevinen. Udělal jsem jen jednu věc. Na jejich profil jsem zavěsil zmiňovaný článek o ODS. To byly komentáře... „Jauvajs, do hlavy nééé,“ volal jsem do toho vosího hnízda. Nic nepomohlo. Já myslel, že jde o nějaký informační šum. Tak jsem do diskuze přispěl zcela nevinným dotazem. Zeptal jsem se, jestli žijí v ponorce, když nevidí, co ODS napáchala.
Prostituci ODS skousli, ponorku už ne. Trest na sebe nenechal dlouho čekat. Představuji si to tak, že všech 200 moudrých politologů sedělo kolem ohníčku jako dvanáct měsíčků, zachmuřeně mlčelo a hledělo do plamene. Potom se začaly ozývat jednotlivé hlasy: „Co s ním? Koho jsi sem pustil? Je tu dva dny a už toto. Kdo ho sem pustil? Konej! A tak podobně…“. Nejvyšší politolog tak neměl na výběr, a udělil trest absolutní. Kdyby mě jen napomenuli, já bych se určitě polepšil. Ale tohle? Cítil jsem se bídně. Bylo mi, jako by mě vyhodili ze Svazarmu. Jsem vyvrhel. Ach jo, co jen ze mě vyroste, když tak vyvádím i mezi politology…
To na serveru ePortal, který článek také otiskl, bylo mnohem veseleji. Nevím, čím to je, ale tamní komunita je v nadávání mnohem kreativnější a vynalézavější, než na iDNES. Nebylo to špatné, ale i jim jakoby docházel dech. Bývávali lepší. Proč nás lidi nemají rádi náčelníku? Napíšu o komunistech a schytám to. Napíšu o komunistech v TOP 009 či ODS a schytám to také…
Chtělo by to víc nad nadávkami přemýšlet. Spojení „hluboká nenávist“ je takové strohé, ošuntělé a neosobní. Nezdá se vám ódéesáci, že napsat třeba „nenávist hluboká jak moře“ by bylo poetičtější a tu nenávist tam máte také, o nic jste nepřišli. Chce to trochu zapřemýšlet a půjde to. Vy ty vědomosti chlapi máte, tak se nestyďte. Těm hloubavějším uctívačům kultu bohyně Mozis nabízím k meditaci před odletem do teplých krajin vyjádření pana Ondřeje Neffa. Vysvětlení pro 99% ódéesáků: Ondřej Neff je první československý kosmonaut.
Pro zbylé 1% a hlavně pro pana Neffa, kterého rád čtu, se za to použití jména omlouvám. Pan Neff to pochopí a názor většiny ódéesáků mě nezajímá. Je to logický paradox. Oni názor vlastně ani nemají. Kdyby nějaký měli, tak by to nebyli ódéesáci. To dá zdravý rozum. Tak nevím. Je to urážka ODS? Ni. Je to ironie? Ni. Ježíš Maria, ona to bude zase ta nenávist. Jsem ztracen.
Takže pan Neff prohlásil, že portály na internetu jsou jako města a diskuze pod články jsou jako kanalizace a stoky. Proto on zásadně nečte žádné komentáře pod svými články. Moudrý to muž.
Nenávist mi kouká z očí. Jako šídlo píchá v kapse. Já už nemůžu! Já něco řeknu! Já musím! Ten, kdo z ódéesáků nepochopil, co pan Neff mínil, nechť se zeptá svých spolupachatelů z TOP 009. Ti jsou přece jen o něco chytřejší. Kult ptačí bohyně Mozis, se tam tolik neujal, mají přece svého Kalouska. Ale hlavně, ve volbách získali téměř dvakrát víc hlasů. Takže musí být dvakrát chytřejší, než ódéesáci. Nestyďte se proto a tažte se jich. Jistě vám rádi, teď již opozičně, pomohou.
V dalším
článku „Alles Gute ODS“ tomuto hejnu zcela nezištně poradím, jak se lze
destrukcí systému, jeho rozvratem a sabotováním dopracovat k nejvyšším
metám. Je to můj skutečný příběh z doby, kdy jsem sloužil socialistické
vlasti. A je natolik zajímavý a poučný, že si ho nemůžu nechat pro sebe.
Úplná Ezopova bajka.
Žádné komentáře:
Okomentovat